Svět bobra

Je jen málo živočichů, kteří svým způsobem života poskytují tak široké spektrum benefitů pro ekosystém, jako je tomu u tohoto největšího evropského hlodavce.

V minulosti byl na území Čech a Moravy vyhuben hned dvakrát. Vrátil se však do českých toků včetně těch šumavských, aby zde opět naučil člověkem narovnané potoky a řeky meandrovat, aby zmlazoval lesy niv, obnovil samočistící schopnost vody a v neposlední řadě, aby vytvořil množství příležitostí pro jiné organismy ve svém biotopu a výrazně tak zvýšil biodiverzitu.

Účelem bobří hráze je zvednutí hladiny vody a zpomalení toku. Bobr si totiž do svého až 3 metry širokého hradu buduje vchod pod úrovní hladiny vody. Hrad nedobyde ani medvěd. Sám bobr dokáže dech zadržet i na 20 minut, je vybaven plovacími blánami a blankou přes oči zvanou mžurka, která slouží jako plavecké brýle. Srst je impregnována mazem ze speciální žlázy a dělá ji tak vodě nepropustnou. Takto je bobr přizpůsoben vodnímu živlu, kromě toho však má přední zuby pevné jako dláta chráněné speciální oranžovou vrstvou.

Bobr byl od pradávna loven kvůli kvalitní kožešině, postnímu masu, ale také kvůli škodám, které člověku někdy způsobuje. Potravou mu totiž kromě měkkých dřev je i jiná zeleň, zvláště pak výhonky, hospodářské plodiny nevyjímaje. Bobr je však chráněný a biotopům velice prospěšný, a tak škody na majetku, které jeho vlastníkům bobr způsobí, hradí u nás stát. V naší přírodě míra pozitivního vlivu bobra, který na ní má, nenalézá obdoby. Tím je jeho návrat vítaným a významným faktorem v mozaice biotopů české krajiny.