Geologie a geomorfologie

Šumava patří do horstva vzešlého z tzv. variského vrásnění, jenž se zrodilo srážkou prakontinentů při vzniku Pangei přibližně před 300 miliony let. Ještě starší jsou vyvřelé horniny masivů moldanubika a moldanubického plutonu, které byly vyzdviženy a utvořily tak bohatou paletu geologického podloží Šumavy. Moldanubikum i moldanubický pluton se setkává i v geomorfologickém podcelku zvaném Železnorudská hornatina. Vrásno-zlomový charakter pohoří vytvořil na Železnorudsku ty nejstrmější svahy z celé Šumavy a krajina je zde oproti zbytku pohoří značně členitá. Moldanubikum je tady utvářeno svory a svorovými i biotitickými rulami. Moldanubický pluton je zde zastoupen v menší míře v horninách grandioritu. Průměrná nadmořská výška podcelku je 893 metrů nad mořem.

Poslední geologický vývoj a významný pokles výšky šumavského pohoří zde zanechala ledovcová neboli glaciální činnost v době ledové. Táním místních ledovců vznikly také Černé a Čertovo jezero. Pramení zde rovněž toky, jež celou Šumavu rozdělují do dvou evropských úmoří. Voda Řezné putuje do Černého moře, zatímco vody Křemelné a Otavy končí v Severním moři. Přijďte se podívat do „živoucí“ kamenné učebnice místních skalních stěn ledovcových jezer, suťových moří, či výhledů sahajících až do Alp.