Environmentální a návštěvnické centrum Železná Ruda
  • Kontaktní informace
    • Kontaktní informace

      Adresa centra

      Klostermannovo nám. 295
      Železná Ruda 340 04

      GPS: 49°8´14.732" N, 13°14´1.217"E


      Důležité kontakty

      Tel: +420 376 397 033

      Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

  • Otevírací doba
    • Otevírací doba

      Pondělí 8:30 - 12:30 13:30 - 18:00
      Úterý 8:30 - 12:30 13:30 - 18:00
      Středa 8:30 - 12:30 13:30 - 18:00
      Čtvrtek 8:30 - 12:30 13:30 - 18:00
      Pátek 8:30 - 12:30 13:30 - 18:00
      Sobota 8:30 - 12:30 13:30 - 18:00
      Neděle 8:30 - 12:30 13:30 - 18:00
  • Aktuální počasí
  • Dopravní informace
  • Panorama
  • Online webkamery

HISTORIE LYŽOVÁNÍ

Koncem devatenáctého století, když sem dokončení výstavby železničního tunelu pod Špičákem začalo lákat první zvědavce, chopil se příležitosti pan Prokop a začal poskytovat pohostinské služby prvním tak zvaným turistům. Mimochodem, jedním z nich byl i spisovatel Jan Neruda, který se na Šumavě rekreoval v létě roku 1881. Proslýchá se, že právě zde vznikla jeho Romance o Černém jezeře. Tím výčet slavných rekreantů nekončí. K panu Prokopovi přijela také Eliška Krásnohorská, či Jaroslav Vrchlický. Šumavu v oblasti Železné Rudy otevřela turistům stavba železnice a především tunelu pod Špičákem, který byl zprovozněn již v roce 1877.

V roce 1882 se z ubytovny dělníků oficiálně stává Hotel Prokop, v jehož blízkosti brzy vyrůstá hotel Rixi, projektován architektem Rixim. Ten je však orientován na německé turisty. Lyže se na Šumavě poprvé objevily díky hajnému Paleczkovi. Ten si je jako vyučený vyrobil sám pod názvem sněžná prkna. V roce 1890 v oblasti Zvonkové v roce 1890 se svým kamarádem, učitelem Hruzou, v blízkém okolí Smrčiny postupně naučil lyžovat i Hrůzovi žáky.

Zprvu byly lyže využívány především lesníky, posléze se ujaly také mezi dětmi při cestách do školy, ale i mezi celníky a poštovními doručovateli. Po vzniku samostatné Československé republiky začala na lyžích jezdit i armáda a pohraniční stráž. A když armáda, tak ženy také. Ty si lyže oblíbily stejně jako muži. K výrobě sloužilo nejčastěji jasanové dřevo a postupně se z dopravního prostředku stávalo sportovní náčiní. Časem se z lyží stala společenská záležitost. První turistické terény vznikaly v okolí Horní Plané, Plechého, Třístoličníku, Smrčiny.Roku 1923 byl na Šumavě postaven dokonce cvičný skokanský 36 můstek. Skoky na lyžích a běžecké lyže byly původně společensky oblíbenější než lyže sjezdové. Ty totiž díky nedokonalému vázání byly poměrně nebezpečné.Byla to krásná doba a lidé si jí dnes rádi připomínají. Konec konců, kterému lyžaři by se nelíbilo slevněné lyžařské jízdné na vlak?

Válka a zestátňování soukromých podniků a rozsáhlých soukromých majetků lyžařský vývoj na chvíli pozastavily.a zestátňování lyžařaský vývoj na chvíli pozastavily. V sedmdesátých letech se však začaly realizovat poválečné plány pro lyžařskou budoucnost Železné Rudy a Špičáku. Fungoval vlek na Belvederu a začal další rozvoj lyžařského areálu na Špičáku. Pořádaly se zde dětské kurzy a vznikaly podnikové chaty. Kromě Samot se na Šumavě dá lyžovat také na Zadově, na Pancíři, na Hojsově stráži, skiareál mají i Kašperské hory, Kvilda či Nezdice, ale nejdelší sjezdovku najdete na Špičáku. O zábavu není nouze ani dnes. Kurzy, nejen ty dětské fungují na špičáku doteď a stále se těší své oblibě. 4 samostatné vleky, výhled na Velký Javor a vybavený skiareál nabízejí Samoty na Železnorudsku. Stejně jako před sto lety i dnes Špičák učí lyžovat již od útlého věku.

KRÁTKÝ FILM O HISTORII LYŽOVÁNÍ

©2017 Železná Ruda. Vyrobeno v UNISMINI.